Tréninková půlšichta na Čupku

28.10.2014 12:00

Šichta na Čupku 2014

 

sichtanacupku.webnode.cz/

celkem 6krát cca 5km / 200m+ / 3:41hod

 

Zatímco naši bratia zo Slovenska nepovažují 28.říjen za nijak výjimečný den (alespoň oficiálně), tak my jsme dostali příležitost oslavit výročí vzniku samostatného Československa celodenním odpočinkem. Najdou se ale takoví, kteří bez práce nemohou žít a přesně pro tyhle individua pořádali v Hodoňovicích půl-šichtu! První echo jsem dostala od Andreje, který mě nemusel dlouho přemlouvat. No nepotrénuješ, když můžeš a máš volný den? Symbolicky s Andrejem a jeho manželkou jsem se seznámila na brigádě dobrovolníků na Kněhyni. Teď mě volají na půl-šichtu. Kurňa, snad si spolu dáme jednou pifko i bez práce!?! :D

Úterní šichta nám začíná až ve 12 hodin, takže se můžu příjemně vyspat, v klidu nasnídat, pobalit a v dobré náladě se odvézt do sluncem prozářených Hodoňovic. Den na šichtu jako dělaný! Vyzvednu si startovní číslo, na něj připnu šichtovní píchačku a do kapsy hodím mobil. Nic jiného s sebou neberu, až jsem z toho nervózní, jak jdu nalehko. Závod nám odstřelil Libor Uher, který tuhle milou povinnost spojil s lehkým tréninkem a přivalil se jen pár minut před startem na kole (však bydlí jen za vedlejším kopcem). Mám před sebou 5 kilometrový okruh se stoupáním cca 200m, který musím během půlšichty (tj. 4 hodin) obkroužit…no tak aspoň 6krát, za 6,5krát bych se taky nezlobila. Na první pohled akce pro klasické běžce (taky na startu skoro nikoho neznám, žáden dálkoplazec nikde naokolo). Když si ale vezmu první a poslední kilometr, které jsou čistou rovinkou, tak mi dojde, že vystoupat a znovu seběhnout 200 výškových metrů na třech kilometrech nebude úplná nuda. Oukej, pome na to!

Úvodní kilometr na asfaltce je pro mě zabiják. Aspoň ten výhled na Lysou trochu uklidňuje. Za chvilku se cesta odkloní od dálnice a vběhneme do lesa, kde už čeká krásný kopeček s lehce rozmočeným a bahnitým terénem. Jupí, tohle se mi líbí! Na vrcholu Čupku si nechám píchnout půlkolo, hodím loka čaje a huráááá – to je krásný seběh! Takový úvodní krpálek, který nejde jinak než letět. A tady je vidět, kdo umí hlavně běhat a kdo naopak maká do kopce, aby to mohl pustit dolů, terén-neterén. Moje oblíbené místo, kde jsem téměř vždy předběhla, resp. přeletěla všechny spolupracovníky, kteří byli na dohled. Gravitace je kamarád, hlavně v terénu!

Trať je opravdu moc hezky vedená, různě se klikatí po okraji lesa, louky i pole. Neomrzí ani po x-tém kole. Poslední kilometrový úsek začíná proběhnutím popod dráty vysokého napětí, které nám bzučí nad hlavama. Cesta pomalu přechází na asfaltku, na které se začnou objevovat nápisy jako „Už jen kousek!“, „Do toho“, „Nezdržuj“,… Fakt milé – je vidět, že do organizace se zapojili i mladší občané. Z dálky už je slyšet také komentátora, který hlásí dobíhající startovní čísla, má úžasný přehled, za kolik kdo dal své kolo, jak se zlepšil-zhoršil oproti minulému kolu, no prostě parádně nám to komentuje a povzbuzuje (a taky si zapamatoval, jak se čte moje jméno a vždy ho přečetl správně!)

Banány, pomeranče, oplatky, koláče, energy tyčky, gely, müsli, voda, čaj, ionťák – to vše bylo v bohaté nabídce občerstvovačky, na které jsem se ovšem moc nezdržovala, neb jsem první 4 kola měla v patách (a místy na rovinách i před sebou) druhou nejrychlejší ženu. Tahle kočka se mi postarala o moc příjemnou motivaci :) Půlšichta pro mě končí šestým kolem v čase 3:41hod. No jo, trochu jsem si to zkrátila, ale moc dobře jsem věděla, že v tomto stavu bych na další půlkolo potřebovala alespoň 25min, a tak to pro dnešek balím. Ale spokojená jsem! 6 koleček okolo Čupku mi zajistilo vítěznou příčku v ženách a celkové 20. místo v jednotlivcích (celkem se akce zúčastnilo 40 jednotlivců).

Po odpracované půlšichtě jsme každý dostali skvělý guláš a počkali jsme v místní hospodě U Čendy na vyhlášení. Cen byla spousta (stejně jako sponzorů – klobouk dolů, jak se organizátoři postarali). Vyhodnocení se neslo ve velmi příjemné atmosféře, celá krčma jásala a tleskala. Závod si svým prvním ročníkem udělal skvělou reklamu a já věřím, že příští rok účast výrazně vzroste. Velké díky organizátorům za příjemně strávené sváteční odpoledne, za bezchybnou organizaci (vč. objednávky kýčovitého počasí) a v neposlední řadě za úsměvy a povzbuzení na trati.