Přechod Západních Tater od Z na V

Několik týdnů jsem se snažila zorganizovat výlet do Rumunska, kde jsem chtěla zdolat hřebenovku nejvyššího pohoří Fagaraš. Bohužel ze všech zájemců jsme dali volný čas a finance dohromady jen Hela a já. V takovém složení by nás do Rumunska samozřejmě nikdo ze známých nepustil, takže jsme musely vymyslet náhradní plán. Shodli jsme se na přechodu Západních Tater, ke kterým je Fagaraš často přirovnáván.

Vyrazili jsme vlakem z Ostravy, okolo poledne jsme dorazili na chatu Zverovka. Myslím, že jsme trefili ten nejteplejší týden léta. V neskutečném pařáku jsme se začaly sápat na hřeben, konkrétně vrchol Brestová. Na hřebeni už byl pohyb mnohem příjemnější, také slunce přestalo tak pálit. Na Skriniarkach jsme si na rozcvičku přešly první řetězové úseky. Došly jsme až do Baníkovského sedla, odkud jsme sestoupaly asi 200 výškových metrů a našly místo vhodné pro bivak. Byla jsem ráda, že se nám podařilo najít takový pěkný plac u pramene, protože na první pohled se zdálo, že nejbližší voda bude až dole u Roháčských ples, kde bychom si ale bivakování nemohly dovolit (velká koncentrace lidí).

Na druhý den jsme se ve strachu z mastné pokuty od Tanapáků brzy ráno pobalily a vyběhly zpět na Baníkovské sedlo. Výstup na vrchol Baníkov byl rychlý. Nahoře potkáváme uja, který nás upozorňuje, že cestou dál jsou náročné řetězové úseky. Celkově se na nás na hřebeni všichni dívali hodně kriticky - dvě holky, batohy pomalu větší jako ony a ještě navíc Češky :) Hrubá kopa, Tri kopy, Plačtivé, Ostrý roháč. Nádherný hřeben a s těmy bágly pěkně adrenalinový. Kolem Jamnických ples scházíme do pohádkové koliby pod Smrekom, u které si konečně vaříme teplou večeři.

Třetí den se vracíme na hřeben, čeká nás hraniční úsek SK-PL přes Hrubý vrch, Končistou a Klin. Tento den je po včerejších Roháčích velmi pohodový, až na hejna malých otravných mušek, které nás koušou při každém zastavení. Tento úsek hřebene už není tolik frekventovaný a tak vidíme hned několik kamzíků. Na Klinu se nám zatahuje a zdá se, že se nám pokazí počasí. V Bystrém sedle necháváme v nepromokavých pytlích zabalené batohy a jdeme si vyběhnout na Bystrou. Na vrcholku Bystré jsme se kochaly pohledem na bouřkami zatemněné Polsko a na druhé straně klidné Slovensko. Bouřka naštěstí pro nás na slovenské území ani nenahlédla. V doprovodu kamzíka scházíme k batohům a potom dále do malé koliby pod Klinom.

Čtvrtý den máme v plánu "dokončit" hřeben, máme tedy před sebou už jen Blyšť a z Pyšného sedla scházíme Kamenistou dolinou do Podbanského. Kamenistá dolina byla úchvatná, postupně se s námi po cestě spojovalo několik pramínků a potůčků, všude dookola krásné louky plné květů. V podbánském hledáme krčmu, abychom si dali něco dobrého do nosu. Než donesli jídlo, stihly jsme se celkem slušně nabumbat - 3 pifka a do toho sponzor Oskar, no byla jsem vysmátá jako lečo a vůbec mě netrápilo, že jsme v Podbánském nenašli žáden kemp. Po spláchtutí se v ledové řece jsme rozložili spacáky v budce autobusové zastávky - aspoň nám ráno neujede bus :)

Pátý den se přesouváme busem do Vysokých Tater, na Štrbské pleso. Přecházíme k Popradskému plesu, kde se potkáváme s kameramanem z B7-ičky Sašou. Mimochodem, i Sašu jsem původně volala do Rumunska, tak byl velmi překvapený, že mě potkává v Tatrách :D Po pifku jsme začaly šplhat na Ostrvu a pokračovaly jsme po Tatranské magistrále až do Gerlachova, kde jsme měli domluvené ubytování.

V Gerlachově za námi přijíždí Kuki. Necháváme dole batohy a užíváme si pohodový výstup na Téryho chatu a nazpět dolů. Další den se po X-té návštěvě Vysokých Tater jdeme podívat do Popradu - celkem pěkné město. Výlet se nám končí v neděli ráno, kdy se rychle balíme a spěcháme na svatbu Kačce a Sallymu. Na tuhle svatbu asi taky nezapomenu - v šíleném pařáku jsem na sebe dokázala obléct jen 訚aty na miniaturních ramínkách a všichni svatebčané se za mnou otáčeli, moje opálené tričko s krátkým rukávem a oškrábané apokousané nohy se šatame neskutečně ladily (byla jsem jako z blé a mléčné čokolády). Ale hlavně, že jsme si tento výlet užily! :)