MF100 - kdo se bojí, nesmí do hor

www.mf100.weblahko.sk/

cca 108km / 6780m+ / 27:34hod

Když jsem na začátku března 2013 dokončila svou první stovku, tak mi hodně lidí řeklo: "když jsi dala Kysuckou, tak už dáš každou stovku". Od tohoto víkendu je ale vše jinak - kdo dá Malofatranskou stovku, dá už každou jinou!!!

Už minulý rok jsem si začala brousit zuby na přechod hřebene Malej Fatry. Začalo se ale mluvit o nové stovce v Malej Fatre - jakmile organizátoři vypustili termín prvního ročníku, neváhala jsem se na tuto nevšední akci přihlásit. Na první pohled bylo jasné, že to nebude žádná sranda. Závod startoval v Terchovej, trasa směřovala nejdříve na sever až k hranicím CHKO Kysuce, dále přes Zázrivú na Kriváňsku Malú Fatru (Rozsutce, Stoh, Chleb, Suchý) a nakonec přes Strečno do Lúčanskej Fatry (Krížava, Hnilická Kýčera, Kľak) s cílem ve Fačkovsem sedle.

Do Terchovej jsem přijela v pátek večer, tam byla možnost přespat v hale sportovního centra. Dala jsem po pivku a vzhledem k tomu, že v budově bylo dost teplo, rozložila jsem si karimatku a spacák ven pod přístřešek. Moc dobře jsem se nevyspala, protože jsem se minimálně 3krát vzbudila na to, že kolem mě chodí ježek. Když mi začal čmuchat u hlavy poprvé, dost mě vylekal :D

V sobotu mi v 5 hodin zvoní budíček - rychle se pobalit, nasnídat a najednou se blíží 6tá hodina a startujeme. Úvodní první pětina přes Káčerovce a Javorinku byla pohodová. Nechybělo bahníčko (co by to bylo za stovku bez bahna) ani malé zakufrování. Od Zázrivej začíná to nej - prudký stoupák na Malý Rozsutec, pomalu se otevírají výhledy zpoza skalních výklenků. Malý i Veľký Rozsutec procházím v tempu (ještě tady není moc turistů), na občerstvovačce na sedle Medziholie si dávám do nosu ve společnosti vysmátých dobrovolných horských záchranářů. Pokračuju na Stoh, za vrcholem se začíná mračit a přichází celkem slušný liják. Ohlížím se zpět na Rozsutce, které jsou schované v černém mraku a bouří se tam o sto šest. V tu chvíli jsem netušila, že na Rozsutci zasáhl blesk mladého muže :(

Když stoupám na Chleb, déšť ustává. Na chatě pod Chlebom si dávám výtečnou polévku a pokračuju dále na Veľký Kriváň, Pekelník, Malý Kriváň. Na Bielych Skalách už cítím únavu. Terén je pro unavené tělo dost náročný a hodně zpomaluju. Zbývá už jen vrchol Suchý a hurá dolů na kontrolu na chatu pod Suchým. Na chatě jsem asi 30min před oficiálním časovým limitem (20:00hod). Dávám rychlé občerstvení, prosím kontrolu, aby zavolali dolů pod Strečno a podrželi tam skupinu kousek přede mnou, abych s nimi mohla pokračovat na Lúčanskou část (jednalo se o noční přechod turisty málo frekventované oblasti a organizátor i horští záchranáři nám kladli na srdce, abychom tuto část absolvovali ve větších skupinách). Se strachem před medvědy utíkám dolů pod Strečno, abych dohnala ostatní závodníky. Dole na kontrole vládne překvapivě pohodová a pozitivní atmosféra a je tady celkem hodně závodníků. Občerstvuju se a s druhou skupinou odcházím na stoupák nahoru na Krížavu (Martinské Hole). Z této části trasy si moc nevybavuju, snad jen nekonečnou cestu, trochu obavy před medvědy, zesilňující se únavu,... Noc pomalu končí a již za světla docházím a Hnilickou Kýčeru. Čeká mě poslední vrchol Kľak. Nikdy bych nevěřila, že na tak krásný vrcholek s krásnou přírodou a výhledy za krásného počasí půjdu s tak obrovskou nechutí! Poslední výškové metry na vrchol překonávám opravdu vysílená. V duchu si opakuju, že vše je to jen o hlavě. Nálada se zlepší až na posledním klesání do Fačkovského sedla, kdy se nohy zase dokázaly rozběhnout. Cílová chata Veronika je již na dohled. Chata je na malém kopečku, který v euforii zdolávám rychlým krokem a do cíle přicházím udychčená, unavená, ale velmi šťastná, na celkovém děleném 21-24.místě (v ženách jako druhá - první podle očekávání dorazila Gabča, svůj náskok přede mnou vytáhla skoro na hodinu, waw!)

Malofatranskou stovku není možné porovnávat s jinýma stovkama, byla to nevšední událost. Pro mě byla oproti jiným akcím odlišná i v tom, že jsem na trase průběžně šla s mnoha různými závodníky. Děkuji tedy všem, kteří mi na této akci dělali společnost. Ale hlavně velký dík organizátorům, za super akci, na kterou jen tak nezapomenu.